Každý z nás má možnost ovlivnit více než si myslí, stačí jen chtít.

Máme rádi českou zemi. Jsme hrdí na to, že jsou Češi národem šikovných, pracovitých a vynalézavých lidí. Milujeme přírodu a víme, že kdo chce brát, měl by i dávat. Je pro nás důležité žít v souznění s přírodou. Myslíme si, že moudrost života je v tom umět vnímat každý okamžik, radovat se z toho, co máme, čerpat a učit se z vlastních zkušeností, i zkušeností našich předků. Vrátit se ke kořenům a zákonitosti života na Zemi.  A sdílet.. radost, kreativitu, sounáležitost, úspěch, spokojenost, tvořivost, prostě vše, co funguje a může být i pro ostatní užitečné a obohacující.

V roce 2017 jsme objevili zpustlé území bývalého statku na Myšlíně a tím se začala nová etapa našeho života, který se do té doby hodně točil kolem naší práce, byli jsme nastavení na výkon, efektivitu, odpovědnosti za výsledky a naší práci se snažili skloubit s rodinným životem a péčí o dvě dcery. Jak jsme začali pomalu krajinu kultivovat uvědomili jsme si, jak je pro nás pobyt v přírodě a péče o půdu a přírodu naplňující. Jako by se nám vracela ztracená energie, měli jsme a máme radost z každého drobného krůčku v rekultivaci území, z každého nového stromu, rostlinky, která začne plodit.

Založili jsme sad, obnovili polní cesty a aleje. Založili pole, na část jsme zasadili levanduli lékařskou, kouzelnou bylinku, která má široké využití. Postupně jsme rozšířili pole našich bylinek o heřmánek, měsíček, mátu, mateřídoušku, slézovou růži a další. Začali jsme pěstovat zeleninu – brambory, česnek, cibuli, okurky, rajčata, mrkev, petržel, špenát a další a ovoce – jablka, hrušky, maliny, jahody, špendlíky, mišpule, rybíz i citrusy. Chtěli jsme mít vlastní produkty ze zahrady, u kterým máme jistotu, že jsou pěstované s láskou a bez chemie. Původně jsme vše pěstovali pro vlastní užití a naší širší rodinu, ale protože zájem o kvalitní zeleninu a ovoce bez chemie je velký, rozhodli jsme se produkci rozšířit a nadbytky prodáváme přímo z našich zahrad. Hledáme staré a osvědčené receptury pro pěstování a zpracování. Začínáme také spolupracovat s dalšími výrobci v Čechách a na Slovensku, protože chceme podpořit šikovné lidi v naší zemi.

V tuto chvíli se také připravujeme na rekonstrukci a výstavbu statku. Projekt jsme založili na historických informacích o tom, jak statek v minulosti vypadal. Stavíme s využitím moderních technologií a materiálů, ale architektonicky původní statek, jaký v místě stál už před 250 lety. Součástí statku bude i malý penzion a prostory pro cvičení, meditace, tvořící dílny apod.

Těšíme se na každý den naší nové cesty za obnovou krásného místa a uvítáme každého, kdo si bude chtít odpočinout a načerpat energii v našich zahradách.

 

– Jana, Tomáš, Kačka a Eliška

VÍRA

Víra je velmi důležitou součástí našich životů, dodává odvahu a sílu. Je našim průvodcem v dobách dobrých i těch zlých. Věříš v Boha? Inteligenci, která nás přesahuje? Spravedlnost? Šťastné zítřky? Dobré lidi? Nebo ve vlastní schopnosti a jedinečnost?

Posaď se pod korunami stoletých stromů nebo se projdi alejí ke Zvonici a přemýšlej o své Víře…

ZVONIČKA

„Spojuji se zvony něco, co pro svůj život vlastně také nutně potřebuji – víru v něco vyššího. Zvon je prostředníkem mezi Bohem a člověkem,” říká Rudolf Perner IV. ze slavného zvonařského rodu z Pasova.

Snad i proto zvon vzniká rukou člověka, z jeho znalostí, dovedností i pokory. My věříme, že naše Zvonička umí plnit přání. Pokud si něco přeješ, vyslov své přání nahlas nebo potichu a třikrát zazvoň.

Na podzim 2018 jsme na našich zahradách založili levandulové pole.

Byla to první květinová část našich zahrad. Přivezli jsme 500 rostlinek levandule lékařské, vyšlechtěné pro české podnebí. Levandule lékařská je jednou z nejvoňavějších a nejkrásnějších bylinek.

Pomáhá léčit tělo i duši. Přijeďte si v červnu a v červenci zacvičit do levandulového pole, zkusit tu úžasnou vůni a udělat si krásné fotky.

Z naší čerstvé levandule vyrábíme květinové vazby a dekorace. Například věnce na dveře, stojící kytice a malé kytičky, svatební dekorace. Ze sušené levandule pak mnoho vonných sáčků různých velikostí a tvarů.S dokončením rekonstrukce počítáme buď na podzim 2020 nebo na jaře 2021. Těšíme se, až naše rybníčky budou mít zpátky svoje kouzlo.

Součástí území je i mokřad v lese pod rybníčky, kde chystáme vybudování tůní a naučné stezky, která povede lesem ke škole a školce Mozaika.

Rybníčky Nebesák a Požerák mají za sebou už dlouhou historii

Je o nich zmínka už v císařských mapách. Zahájili jsme jejich rekonstrukci v roce 2018, provedli jsme odbahnění, při kterém jsme narazili na technické problémy, které vyžadují opravu stavidel i hrází.

Nejznámější z našich stoletých stromů je bezesporu Žižkův dub

Nejstarší pověsti o mohutném dubu nacházejícím se na konci obce Myšlín, která je dnes součástí Mnichovic, se datují již do 9. století, kdy kolem něj procházeli staří Slované na obětiště u Zvánovic.

Avšak známější a reálnější je příběh z dob husitských. V roce 1421, kdy tudy táhl Jan Žižka se svým vojskem na Český Brod, byl na Myšlínském dubu údajně oběšen kněz Petr z Cimburka. Ten se zde setkal s Janem Žižkou, aby orodoval za Mnichovice. Byl však usvědčen jako zvěd a na místě byl odsouzen a popraven. Nakonec se ukázalo, že zvědem byl voják, který kněze usvědčil. I přesto byly Mnichovice ušetřeny. Stáří dubu je tedy odhadováno na 800 let a jeho koruna dosahuje téměř 20 metrů. Kdysi však býval mnohem vyšší. Dodnes se dochovalo pouze jeho torzo, které je ale stále zdravé. Obvod kmene měří sedm metrů a jedná se tak o jeden z nejstarších a největších stromů ve Středních Čechách. Mohutný kmen s dutinou, jež je od země otevřená láká ke vstupu do pohádkového úkrytu. To však není možné, neboť dutina je opatřena mříží a vstupu brání i velký žulový kámen připomínající svým tvarem husitský štít. V lese památných stromů se nachází i další stromy, dvě stoleté lípy, nádherný javor klen s mohutnou zelenou korunou a další stoleté duby.

Chuť ani vůni čerstvě nařezaných bylinek nelze ničím plně nahradit a domácí bylinková zahrádka má jistě i své kouzlo. Byla jednou z prvních, kterou jsme na naší farmě Zahrady Myšlín založili. Nejraději dodáváme bylinky čerstvé, nařezané přímo ze zahrádky. Pokud něco zbude, využíváme osvědčené rodinné recepty pro jejich zpracování a uchování. Nabídka je různá podle ročního období.

Na našich zahradách pořádáme i různá setkání a kurzy s tématikou bylinek. K nejkrásnějším zážitkům léta patří dny věnované sbírání rozkvetlých bylinek s výrobou produktů z nich. Máte chuť strávit letní den plný slunce, barev bylinkových květů, přenádherných vůní doplněný o zvuky přírody? A chcete si přivézt domů nejen krásné vzpomínky, ale i fotografie a vaše vlastní výrobky? Nahlédněte do záložky akce.

 

Číst více >>

Historie bylinářství je v podstatě stejně stará, jako lidstvo samo. Lidé využívali byliny ve svůj prospěch už odnepaměti. Staří Egypťané disponovali skvělou znalostí bylin, běžně se používal k léčení česnek, opium, koriandr, máta nebo indigo a bez jejich znalostí a dovedností bychom dnes neměli ani mumie. Zájem o léčivé bylinky v dnešní době roste. Příroda je všude kolem nás, rozmanitá, krásná i léčivá. Stovky rostlin, plodů a bylin se pyšní léčivými či jinak prospěšnými účinky na lidské zdraví i psychiku. Mnohé generace před námi si tyto cenné znalosti předávaly v podobě receptů na výrobu mastí, tinktur, olejů, vín, likérů i čajů. Ke zpracování bylin můžeme využít různé způsoby, mezi využívané patří prosolení, kdy sůl vyloudí krásné aroma. Nakládáním do oleje následně získáme aromatizované oleje, které jsou vždy milým dárkem. Ke zmražení se nejlépe hodí byliny s většími šťavnatými lístky jako libeček, máta, petržel a pažitka. Chlazení je účinný způsob, ale bohužel pouze krátkodobý. Sušení patří k nejoblíbenějším způsobům zpracování, svazky bylin provoní a zkrášlí každou kuchyň. Některé byliny sušením získají, protože se jejich aroma zkoncentruje (dobromysl, tymián, rozmarýn, šalvěj, majoránka). K výrobě mastí postačí čtyři hrsti konkrétních bylin a rozehřáté sádlo, následně uchováváme ve sklenicích. Oblíbené jsou také tinktury neboli výluh bylin v 38-40% alkoholu.

Naše zeleninové zahrádky a skleník jsou domovem různých druhů zeleniny, které pěstujeme od brzkého jara až do podzimu. I u zeleniny vybíráme druhy, které jsou vhodné pro naše podmínky, staráme se o pestrost a různorodost druhů s láskou a bez chemie.

Pro zdraví našich rostlinek využíváme starých receptů na výrobu přírodních hnojiv. Například jíchu – kvašený výluh z kopřiv nebo výluhy z kostivalu a červené řepy k povzbuzení růstu. Nebo také výluhy z heřmánku, levandule, máty nebo řebříčku pro posílení obranyschopnosti.

 

Číst více >>

Různé křížení a úprava zeleniny je známá asi od 9. století, kdy se v Evropě o tento pokrok zasloužil francký císař Karel Veliký. Zásluhu lze připočítat i klášterům, královským zahradám, dále si je pak měšťané šlechtili na svých zahradách. Až se dostala i k sedlákům na venkov.
Zeleninou označujeme rostliny, ze kterých používáme různé části, a to v syrovém či tepelně upraveném stavu. Zelenina je vhodná jak k přímé konzumaci, syrová či tepelně upravená. Je také surovinou vhodná ke konzervování, sušení, mrazení. Na světě se jako zelenina využívá přibližně 1 200 rostlinných druhů, hodně jsou zastoupeny miříkovité, bobovité, brukvovité, tykvovité, merlíkovité, hvězdnicovité. V Evropě se pěstuje přibližně 150 druhů zeleniny, v České republice asi 50 druhů.
Zelenina patří mezi ochranné potraviny pro obsah vitamínů a minerálů, proto je vhodná ke každodenní konzumaci. Některé její druhy se využívají i jako koření nebo ve fytoterapii jako léčivky.
Zelenina má oproti ovoci o něco nižší energetickou hodnotu, proto je ideálním doplňkem různých diet. Rostlinná barviva obsažená v zelenině mají schopnost snižovat výskyt nádorových onemocnění. Zelenina je bohatá na nerozpustnou vlákninu, která dokáže odvádět z těla cholesterol a zabraňuje problémům tlustého střeva.

Do našich alejí a sadu jsme v roce 2018 zasadili 250 ovocných stromů a keřů s jedlými plody. Našli jsme původní odrůdy jabloní, švestek, hrušní, třešní, mišpulí, kdoulí, ořechů, rybízů, angreštů, malin a jahod, které se pěstovaly v našich podmínkách v minulosti a mají výborné vlastnosti a chuť.

Vzhledem ke klimatickým změnám máme v zahradách i méně tradiční kiwi, kustovnici, fíky i citrusy. Našim cílem bylo hlavně zachovat pestrost. Snažíme se naše zahrady zakládat s láskou a podle starých zvyklostí, aby vynikaly pestrostí, plodností, zdravým růstem, výtečnou chutí a krásou.

 

Číst více >>

Podle záznamů lze vysledovat záměrné pěstování ovoce na území České republiky ze středověku. V období 13. až 15. století se začíná objevovat množství odrůd jabloní a hrušní, a to v zámeckých a klášterních zahradách. V 17. století vznikaly první ovocné školky.
Ovoce se od jara do zimy stává nepostradatelnou součástí naší výživy. Patří k důležitým ochranným potravinám, které svou svěží chutí a barvou zpestří každý pokrm. Čerstvé ovoce obsahuje 80 až 90% vody. Příjemně osvěží díky přítomnosti aromatických látek a ovocných kyselin. Po zelenině je ovoce nejbohatším zdrojem vitamínů. Čerstvé ovoce v syrovém stavu je spolu se šťávami na prvním místě, při každé další úpravě ztrácí část své výživové hodnoty. Dalším skvělou alternativou může být ovoce mražené, které jistě v zimě uvítáme. Velké oblibě se v posledních letech těší také sušené ovoce, výhodou je vysoký obsah vlákniny i cenných látek a hlavně jeho trvanlivost.
Ovoce je hlavním zdrojem vitamínu C, obsahuje i provitamín A, také vitamíny skupiny B. Ty jsou hlavně pod slupkou, proto raději jíme se slupkou a neloupeme. Z ovoce můžeme připravit spoustu dobrot, různé šťávy, smoothie, saláty, marmelády, džemy, protlaky. Ovoce by mělo být pravidelnou součástí našeho jídelníčku nejen pro osvěžení, skvělé chuti, ale také díky své výživové hodnotě, spoustě vitamínů a především vláknině, která má velmi pozitivní vliv na zdravé trávení.